OD KDY NOSIT DÍTĚ NA ZÁDECH? A JE PRO NOŠENÍ NA ZÁDECH LEPŠÍ ŠÁTEK NEBO NOSÍTKO?

Nošení dítěte na zádech má jako vše svá pozitiva i negativa. Proto je důležité se předem zamyslet, PROČ chci dítě na zádech nosit.  

Pro miminko je v prvním roce života nejdůležitější hluboké napojení na maminku pomocí bezpečné vazby. Na tvorbě této vazby se podílejí všechny naše smysly. Jen tak maminka  porozumí svému miminku i beze slov a ucítí svým mateřským instinktem jeho pocity a přání.

Proto je pro miminko nejdůležitější klidný a láskyplný dotyk při celodenní péči o miminko, hlazení, dlouhý oční kontakt, uklidňující tlukot maminčina srdce, vědomá pozornost, dlouhé kojení a vnitřní klid rodičů, které se promítne zpět do miminka.

Naplňováním těchto instinktivních potřeb si maminka s miminkem vytvoří bezpečnou vazbu, která je důležitá pro jeho další vývoj.

Z tohoto důvodu mi přijde nošení nejmenších dětí na zádech zbytečně ochuzující. Z našich smyslů ubereme zrakové vnímání, čichové vnímání, hmatových receptorů je na zádech mnohem méně než v přední části těla a na rukou. A naše miminko přijde o možnost slyšet tlukot našeho srdce.

Při spánku miminka bych mamince spíše doporučila odpočívat spolu s ním (navázaného v šátku v poloze na břiše nebo jen na hrudi v poloze na srdíčko). A např. různými imaginacemi nebo dechovými cvičeními se ladit jak na své potřeby, tak na potřeby miminka.

Dle odbornice na kontaktní rodičovství Mgr. Adriany Králové se miminka chtějí v bdělém stavu stejně co nejčastěji kojit a pozici na zádech nepřijímají s nadšením, protože hledají prso.

Z mého pohledu by se bdělá část dne u nejmenších dětí mohla spíše využít např. k masáži bříška nebo celého těla, k dlouhému očnímu kontaktu (nejmenší miminka se učí fixovat zrakem zejména tímto vzájemným očním kontaktem, hračky je první týdny a měsíce moc nezajímají) a k vědomé pozornosti se zapojením všech smyslů maminky i dítěte. A samozřejmě k dlouhému a nepřerušovanému kojení v příjemné poloze pro oba.

CO FYZIOTERAPEUTI ČASTO VYTÝKAJÍ PŘI DELŠÍM NOŠENÍ V NOSÍTKU NEBO ŠÁTKU

Fyzioterapeutům při nošení dětí v šátku či nosítku často vadí, že šátek tlačí pod koleny na oblast, kde jsou nervy a cévy těsně pod kůží a pokud dítě nosíme dlouho, může začít váznout prokrvení nebo nohy mravenčit. Za mou nosící éru jsem neměla ani jednu zkušenost, že by nohy miminka začaly modrat nebo že by miminko pociťovalo dyskomfort v podobě mravenčení nohou.

Nicméně, často nosící maminky používají i tzv. návleky na nohy, které mají gumu a tím stlačí nožku na horní části stehna. K tomu maminky přidají ponožky a nožky jsou pak jako buřtíky. Proto by bylo fajn kontrolovat, jestli guma není příliš těsná jak u návleků, tak u ponožek a miminku po vyjmutí ze šátku promasírovat dolní končetiny (a nejlépe celé tělíčko) alespoň jednou denně. Inspirovat se můžete například baby masážemi.  

DALŠÍ VĚC, NA KTEROU KLADU DŮRAZ, JE BEZPEČNÁ OPORA HLAVIČKY PŘI NOŠENÍ DÍTĚTE V ŠÁTKU.

Při nošení na zádech na miminko nevidíme a nejsme tak schopné mu rychle zajistit svýma rukama fixaci hlavičky, jako je to možné při nošení na břiše nebo boku maminky jejím přidržením a rychlou reakcí. Je pravda, že nejsem úplně znalec všech úvazů na zádech, takže pokud bych viděla, že miminko má po navázání hlavičku  v krční lordóze maminky páteře a maminka tento úvaz – stejně jako přesun miminka na záda –  bravurně zvládá, asi bych neměla výhrady. Zvláště nosící maminky druho a více rodičky jsou velice šikovné a bojí se mnohem méně než maminky s prvním dítětem. Určitě bych nedoporučovala takto jezdit v MHD. 

Proč kladu důraz na fixaci hlavičky? 

Dítě kolem třetího měsíce věku začíná korigovat předozadní pohyb hlavy. Ale to neznamená, že je v tuto chvíli dokončená plná stabilizace krku. Plná kontrola svalů přední, zadní i boční strany krku se dokončuje mnohem později –  s nástupem šikmého sedu –  a je dokončena v sedu bez opory. 

Takže z mého pohledu, pokud chceme naše dítě nosit převážně na zádech, pokud nesedí (alespoň šikmě :-)), kladla bych si otázku PROČ.  

Nesedící období u dítěte totiž může trvat různě dlouho, některé děti si sednou přesně v šestém měsíci, některé se nejprve postaví, a pak teprve posadí. Během tohoto období mohou nastat situace, kdy je miminko nemocné, necítí se dobře a potřebuje celodenní kontakt s maminkou. Také čím je dítě starší, tím je zvědavější a v poloze na břiše může vyžadovat lepší rozhled.V tomto případě bych se nebála navázovat střídavě na břicho a na záda, aby dítě uspokojilo svou potřebu pozorovat všední denní činnosti.

Vše záleží na konkrétní situaci, individuálních potřebách miminka a zajištění klidu maminky. Pokud bude maminka ve stresu, určitě to neprospěje ani jejímu děťátku. 

 V těchto případech opravdu nevidím problém navázat dítě na záda, uspokojit jeho potřebu rozhledu, nebo miminko na zádech uspat. 

Pokud mi na zádech dcerky usnuly, stávalo se mi, že jsem se instinktivně nakláněla dopředu a pak mě bolela záda. Nicméně nastaly i situace, kdy v rámci zachování psychického i fyzického zdraví jsem polohu miminka při uspávání na zádech opravdu neměnila (co kdyby se vzbudilo). Jen je v těchto případech dobré, miminka navazovat v šátku dostatečně vysoko, aby se hlavička při spaní dotýkala vaší krční oblasti (krční lordózy) a po usnutí zafixovat hlavičku miminka. 

Třeba na tomto videu se můžete inspirovat nosící maminkou Hankou Vonzino, která natočila krásná instuktážní videa různých typů úvazů a ukazuje i možnost fixace hlavičky miminka. Také nosící maminka MUDr. Barbara Müller vymyslela návod, jak uháčkovat protiklimbací síťkovou kapucku. 

Jaký šátek či nosítko zvolit, aby miminko bylo ve správné poloze?

Tato otázka je velmi individuální. Čím je miminko mladší a s motorickou zdatností nepospíchá, tím více bych se přikláněla k nosítkům, která jsou individuálně navržená pro daný věk a proporce miminka (šátková nosítka, která jdou utáhnout a jsou šita jen na určitý věk miminka), čím je dítě starší a motoricky zdatné (ale pozor, větší dítě ještě nemusí znamenat, že je pevné a motoricky zdatné), tím méně bych tuto individualitu řešila a nebála bych se látkového nosítka univerzální velikosti.

Vše je individuální, proto je dobré to probrat s osobou, která má zkušenosti s nošením dětí. Nejsem zastáncem nějakých zákazů a příkazů, pro mě osobně je důležité VNÍMÁNÍ MAMINKY.

Pokud se maminka naučí vnímat, jak se cítí společně s miminkem v šátku, vnímá své potřeby i potřeby miminka, uvědomuje si, jak rychle se pohybuje, jak našlapuje, učí se zklidnit svou mysl a dech, dokáže oddělit svá minulá traumata od potřeb svého dítěte a nosí VĚDOMĚ, pak se nemůže nic zlého stát.

Proto mi při nošení v šátku (a nejen při nošení) přjde velice důležité, aby se maminka pomocí meditací a imaginací propojovala se svým vnitřním JÁ a uvědomovala si své OPRAVDOVÉ potřeby a pocity. Několikrát za den se zastavit a vnitřním zrakem prohlédnout místa, v kterých cítí nepříjemné napětí nebo bolest. Už jen toto UVĚDOMĚNÍ může být léčivé. Krásně to popisuje psycholožka Monika ve svém článku Mateřství jako cesta k sobě.

TAKÉ MI PŘIJDE DŮLEŽITÉ VNÍMAT, JAKÝM ZPŮSOBEM MAMINKA PEČUJE O MIMINKO BĚHEM CELÉHO DNE. 

Pokud maminka tisíckrát denně miminko zvedne se záklonem hlavičky a/nebo dítě chová v náručí v nevhodné poloze, může být příčina asymetrického vývoje miminka zde –  a ne v nošení  v šátku (jak často maminky slyší u odborníků). Proto vnímám jako důležité dbát nejen na správně uvázané dítě v šátku či nosítku, ale také ve správném způsobu péče o dítě během celého dne. Tento přístup rozvinuli manželé Bobathovi ve svém Bobath konceptu a je velmi přínosný pro symetrický vývoj dítěte. 

Všechny obecné rady mohou být vždy jak přínosem, tak mohou přinášet jistá rizika. Vše záleží na konkrétní situaci.  Já si díky nošení na zádech užila s dětmi spoustu zábavy, kopec srandy a příjemně strávených chvil jak v přírodě (kde kočár neměl šanci), tak při domácích pracech. Zejména při plačtivých dnech mých dětí se šátek či nosítko mnohokrát stali dokonalým nástrojem nejen k utišení, ale i pomocníky pro načerpání alespoň špetky pozitivní energie.

Komentáře

Profese dětské fyzioterapeutky mi odkryla tajemství o fungování mozku nejmenších dětí. Mým cílem je vymýtit neefektivní a často škodlivé strategie při péči o nejmenší děti. Učím rodiče dívat se na potřeby miminka z jeho pohledu a ladím jejich vzájemné porozumění. Dále radím maminkám, jak podpořit správný vývoj dítěte v souladu s jeho potřebami. Napsala jsem e-book zdarma Klíč k dětským emocím, ať předejdete nemocím, ve kterém se dozvíte, jak vnímá miminko první rok po narození a co je pro něho důležité z jeho pohledu. Jsem také autorkou e-booku Jak pochopit pláč miminka, ať nezblázní se maminka, který vás naučí reagovat na pláč miminka v souladu s jeho dětským očekáváním.

Pin It on Pinterest

Share This